#2

Romská literatura na výsluní

České romské literatuře se daří. V posledních letech přibývá titulů, které zaujaly čtenáře i mimo romskou komunitu, a pořádají se navštěvovaná autorská čtení. Spisovatelé se díky tomu pouštějí do stále větších a odvážnějších projektů. Česká romská literatura má tedy dobře našlápnuto a přináší do zdejšího literárního prostoru nová témata a energii. V podcastu si o ní povídají spisovatelka Květoslava Podhradská, romistka Karolína Ryvolová, která je zároveň redaktorkou nakladatelství KHER, a moderátorka Marie Voslářová.

Názory studentů

Na nahrávání jsme přizvali věkově nestejnorodou skupinu studentů z pražského Gymnázia Jana Keplera: Eliška, Vítek, Bára, Jonáš, Viki, Václav a Pavlína nám odpověděli na několik otázek. Z jejich názorů vybíráme:

Je škoda, že se o romské literatuře víc nemluví i ve škole.

Tušila jsem, že něco jako romská literatura existuje.

O romském umění jsem věděl, ale o romské literatuře ne.

S romštinou se setkávám, ale asi ji nevnímám.

Romské výrazy určitě znám, ale asi nevím, že jejich původ je romský.

Ani s romštinou se nesetkávám, neznám romská slova.

Doporučená četba

Chce to víc a víc a víc

Jak po válce pražské rodiny chodily prát prádlo do Vltavy, jaké mívali – a snad dosud mají – Romové svatební či pohřební tradice, jaké to je, dodělávat si po šedesátce řidičák a maturitu a přitom provozovat úspěšný folklorní soubor s dětmi z tzv. vyloučených lokalit: to všechno a mnohem víc se čtenář dozví z čerstvě vydaných memoárů známé osobnosti romské kulturní scény Olgy Fečové.

Tetování na ruce

Vzpomínky polské Romky, která byla v osmi letech odvezena do koncentračního tábora, jsou vyprávěny pomocí hutné černobílé kresby prodchnuté laskavostí, kterou má český čtenář spojenou s dětskými knížkami Heleny Zmatlíkové.

Zapomenout nelze, odpustit ano

Téma romského holocaustu sice není v české společnosti zcela neznámé, knih o něm je ale stále dostupných velice málo. Vzpomínky německé Sintky, která se příští rok dožije rovných sta let, tak představují zajímavý zdroj informací nejen pro historiky; nadto je kniha obohacena o doprovodné texty připravené speciálně pro české vydání.

Vzpomínejte, Romové!

Literární nováčci i známá jména, čeština i romština, anekdotické i tragické příběhy, nostalgická vyprávění i vážná témata: dvacítka romských autorů se v krátkých povídkách ohlíží do 20. století a zdaleka v něm nenachází jen samou krásu. Když třeba Patrik Banga líčí, co pro zdejší Romy změnila sametová revoluce, nezbývá než si poopravit obrázek o svobodných československých devadesátkách.

Romská literatura překvapuje a baví

Eva Danišová a Karolína Ryvolová překládají z romštiny, jejich působení je ale mnohem širší – Eva se věnuje mimo jiné i vlastní autorské tvorbě, Karolína je redaktorkou nakladatelství romské literatury Kher. V těchto dnech vychází sbírka romských hororových povídek, na které se obě podílely, námětů k rozhovoru se tak nabízelo víc než dost.

O mulo! Povídky o duchách zemřelých

Nakladatelství romské literatury KHER v příštích týdnech uvede svou nejnovější publikaci, knížku O mulo!, hrůzostrašnou i komickou sbírku povídek o duchách navrátivších se mrtvých. Dvacet autorů přetavilo tento tradiční žánr romské ústní slovesnosti do pestré kytice hororek, moralit, vzpomínek a anekdot. Bibliofilské vydání s originálními ilustracemi Martina Zacha je živým důkazem, že romské kulturní dědictví nepatří do pojednání folkloristů, ale stále žije.

O krutosti i křehkosti

Obrazy z dětství i současnosti, které propojuje pro každé dítě tak zásadní postava – otec. Protagonista lyrické prózy Tamáse Jónáse si vybavuje vzpomínky na otce nebo s ním v duchu rozmlouvá a odkrývá tak čtenáři různé stránky komplikovaného muže, který je jak barbar, tak seladon, jak násilník, tak milující krásný člověk.

Narodila se pod šťastnou hvězdou

Proniknout do tajů romské kultury a duše je jednodušší, vypráví-li příběh žena pocházející přímo z prostředí romské osady. Poutavé paměti Eleny Lackové přibližují čtenáři bezmála celé pohnuté 20. století z pohledu příslušníka romského etnika a dávají tak nahlédnout do pozoruhodného, avšak stále poněkud neznámého a nepochopeného světa.

Walk on the Wild Side: Rom v Kanadě v šedesátých letech

Kanadský Rom Ronald Lee svoje mládí vtělil do románu Mizernej cigoš (Goddam Gypsy), který právě v překladu romistky Karolíny Ryvolové, jež text doplnila o poznámkový aparát a stručný slovníček romských výrazů, vydalo nakladatelství Signeta.

Žijeme ve skrytu. Vyprávění rakouské Romky

V těchto dnech přineslo nakladatelství Argo na trh druhou publikaci z edice Romani library/Romská knihovna. Je jí šokující a současně optimistická výpověď rakouské Romky Ceiji Stojky Žijeme ve skrytu. Vyprávění rakouské Romky. pojednávající o utrpení během pronásledování za 2. světové války.

Podcast připravili

Marie Voslářová

Marie Voslářová

moderátorka

Literární překladatelka a redaktorka. Jejími obory jsou švédština a němčina, ale ráda si rozšiřuje obzory i v jiných literaturách.

Karolína Ryvolová

Karolína Ryvolová

host

Absolventka anglistky a romistky na FF UK, dlouhodobě se zabývá romskou literaturou doma i ve světě. Působí v nakladatelství Kher, které se zaměřuje na vydávání romské literatury. Věnuje se publicistice, vědecké práci i literárnímu překladu a je autorkou knihy Špačkem tužky na manžetě. Příběh literatury Romů.

Květoslava Podhradská

Květoslava Podhradská

host

Spisovatelka píšící převážně v romštině, za svou tvorbu byla několikrát oceněna v soutěži Romano suno. Na konci roku 2022 jí vychází kniha pro děti s pracovním názvem Čas mirabelek. Je autorkou řady povídek, které vyšly mj. ve sbornících Všude samá krása, Samet blues či O mulo. Je také členkou Klubu romských autorů Paramisara. Ve spolku Ostravská nota se věnuje mladým začínajícím spisovatelkám. Pochází z okolí Prešova, v současnosti žije ve Svitávce u Boskovic.

Partneři projektu