Literatura klimatické krize
Média v posledních měsících zaplavují zprávy o lokálních i globálních teplotních rekordech, ničivých přírodních jevech nebo nenaplněných klimatických dohodách. Jak tuto krizi reflektuje současná literatura? Kdo jsou protagonisté knih věnujících se životu za klimatické krize a proč někteří z nich připomínají akční hrdiny, zatímco druzí dystopický svět jen apaticky sledují? Do jaké míry tyto postoje vycházejí z přirozené reakce na krizovou situaci a do jaké míry mohou být tvořeny klimaskeptickou politikou? A jaká odborná literatura nám může pomoci se zorientovat v moři informací o změně klimatu a najít třeba i dobré a nadějeplné zprávy? O Tehdy jsme žili v letní zemi, Destrukci a různých dalších knihách hovoří Nicole Rážová s překladatelkou Johanou Horálkovou a biologem a překladatelem Pavlem Pecháčkem.
Knihy z této epizody
Neobyvatelná země
Továrna na lži
Nová klimatická válka
Ani na to nemyslete
Věk nerovnováhy
Jiné klima. Jiný les
Klimatická změna
Tehdy jsme žili v letní zemi
Doporučená četba
Historky o katastrofách ničemu nepomohou
Klimatická krize už není pouze abstraktním problémem, před kterým můžeme zavírat oči, ale začíná se velmi jasně propisovat nejen do našich životů. A také do literatury. Do jaké míry je však toto téma vůbec umělecky uchopitelné? Zároveň literatura může i podporovat klimatické předsudky, jichž bychom se naopak měli spíš zbavovat.
Pět měsíců v ohnivé divočině
Geografie, klima, historie, ale i deník samoty. To vše přináší kniha, která je zápisníkem z pěti měsíců života na požární hlásce v divočině Nového Mexika.
Ekologická variace na přátelství
Může se jedenáctiletá holčička skamarádit s ledním medvědem? Navíc v místě, kde už ani žádní medvědi být nemají? Příběh nepříliš pravděpodobného přátelství sice trpí řadou klišé, ale názorně popisuje dopady klimatické krize i úskalí mezilidských vztahů.
Nekompromisně o globálním oteplování
Francouzský komiksový bestseller je postaven na svižné, chytré a zábavné popularizaci myšlenek vědce, který se zabývá globálním oteplováním. Vedle důkladné analýzy problému nabízí také řešení, které se ale mnoha ekologickým aktivistům líbit nebude.
Dobrodružné výpravy na neprobádaná místa Jižní Ameriky
Amazonský prales je domovem neuvěřitelně pestrého společenstva organismů, má klíčový význam pro produkci kyslíku a udržování klimatu naší planety… a přitom stále pokračuje jeho ničení. Pojďme se s autorem ponořit do velkého dobrodružství na stopě neznámým tvorům v úchvatné, místy ještě neprobádané, ale bohužel vážně ohrožené divočině Jižní Ameriky.
Hlavně to nevzdat!
Zoolog, aktivista, politik, ale hlavně člověk, který by pro přírodu dýchal, poprvé odhaluje radosti, starosti i dobrodružství, jež ho nepřestávají provázet na cestě za záchranou přírody.
Pravá podstata blahobytu
30 klíčových rozhovorů nasbíraných během 30 let. Odpovědi na otázky po vlivu lidské existence na naši planetu jsou někdy sice děsivé, ale vždy poučné, hluboké a plné neutuchajícího odhodlání ke změně.
Nejzásadnější změny se dějí právě teď
Dlouho jsme si mysleli, že ledovce jsou věčné. Při pohledu na svatební fotografie svých prarodičů však Andri Snær Magnason zjišťuje, jak moc jsme se mýlili. Bestseller islandského spisovatele a (neúspěšného) prezidentského kandidáta kombinuje vědecká fakta s rodinnou historií a mýty. Je psaný emotivním jazykem, jemuž porozumí každý.
Manifest za záchranu světa
Rozpínající se lidstvo ohrožuje svými neuváženými činy stabilitu biosféry, což se mu nakonec může šeredně vymstít. Náprava situace by přitom podle světoznámého britského popularizátora a přírodovědce nemusela být tak drastická, jak se nás odpůrci šetrnější environmentální politiky snaží přesvědčit. Jen to bude vyžadovat přehodnocení našeho přístupu k přírodě i role, kterou v ní hrajeme.
Klimatické vyprávění
Nizozemský autor vypráví o klimatu a jeho změnách s umem romanopisce a s nadšením vědce. Díky hravým ilustracím je výklad velmi názorný. Vyprávění začíná v dávné minulosti, vysvětluje jak a proč ke změnám dochází a jak na jejich důsledky naše současná společnost reaguje.
Na nahrávání se podíleli
Nicole Rážová
Studentka francouzské filologie a translatologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Spolupracuje s časopisem iLiteratura.cz, věnuje se především recenzování frankofonní literatury.
Pavel Pecháček
Biolog, překladatel z angličtiny, knižní recenzent a autor naučných knih pro děti.
Johana Horálková
Překladatelka z angličtiny, redaktorka anglofonní sekce časopisu iLiteratura.cz, pracuje v Sociologickém ústavu Akademie věd.
Z nahrávání
Realizační tým
moderuje: Nicole Rážová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová
Sdílejte
ZpětDalší epizody
Partneři projektu
Realizační tým podcastu
Jovanka Šotolová
Literární překladatelka, šéfredaktorka časopisu iLiteratura.cz, o překládání a francouzské literatuře přednáší také na Ústavu translatologie FF UK.
Tereza Lišková
Kulturní publicistka. Na stanici Českého rozhlasu Vltava moderuje pořad ArtCafé. Je členkou sonické tvůrčí skupiny KINETICON.
Samuel Ackah
Kromě editace epizod iLiPodcastu studuje zvuk na FAMU v Praze a s bráchou hraje v kapele.
Názory studentů
O tématu epizody jsme ještě před nahráváním debatovali s Majdou (11), Františkem (11), Kačkou (14) a Jakubem (13). Ptali jsme se například, jestli četli jste nějakou knihu na téma ekologie a klimatu nebo jestli podle jejich názoru tohle téma do knih patří.
Psát knihy o problematice klimatu je nutné, vždyť se už brzy dostaneme do bodu, kdy to bude kritické a nepůjde se vrátit zpátky.
Moje zdroje informací? Škola, dokumenty, zprávy, a když si o tom povídají dospělí.
Četl jsem knížku Ufoni – lidé tam zničí planetu množstvím svého odpadu, až se tam nedá žít, pak se přesunou na Mars, ale tam zase není kyslík. A když potom najdou jinou planetu, musí se nejdřív naučit dorozumět se stvořeními, co tam žijou.
Letenku na Mars bez zpátečního letu bych nechtěla.