Romská literatura na výsluní
České romské literatuře se daří. V posledních letech přibývá titulů, které zaujaly čtenáře i mimo romskou komunitu, a pořádají se navštěvovaná autorská čtení. Spisovatelé se díky tomu pouštějí do stále větších a odvážnějších projektů. Česká romská literatura má tedy dobře našlápnuto a přináší do zdejšího literárního prostoru nová témata a energii. V podcastu si o ní povídají spisovatelka Květoslava Podhradská, romistka Karolína Ryvolová, která je zároveň redaktorkou nakladatelství KHER, a moderátorka Marie Voslářová.
Knihy z této epizody
Povídání u povidel
Barnen på Tanto
De vergeten holocaust
Katici, ty to zvládneš!
Žij tam, kde jsou písně
Sudba Ursitorů
Doporučená četba
Romská literatura v zahraničí
„Nane savore Roma jekh“, praví jedno romské úsloví, „všichni Romové nejsou stejní“. Mylné přesvědčení, že Romové celého světa jsou homogenní masou, která myslí a jedná jako jeden muž, se negativně promítá nejen do neblahých stereotypů, ale také třeba do politiky či – v našem případě – do literární vědy.
Chce to víc a víc a víc
Jak po válce pražské rodiny chodily prát prádlo do Vltavy, jaké mívali – a snad dosud mají – Romové svatební či pohřební tradice, jaké to je, dodělávat si po šedesátce řidičák a maturitu a přitom provozovat úspěšný folklorní soubor s dětmi z tzv. vyloučených lokalit: to všechno a mnohem víc se čtenář dozví z čerstvě vydaných memoárů známé osobnosti romské kulturní scény Olgy Fečové.
Tetování na ruce
Vzpomínky polské Romky, která byla v osmi letech odvezena do koncentračního tábora, jsou vyprávěny pomocí hutné černobílé kresby prodchnuté laskavostí, kterou má český čtenář spojenou s dětskými knížkami Heleny Zmatlíkové.
Zapomenout nelze, odpustit ano
Téma romského holocaustu sice není v české společnosti zcela neznámé, knih o něm je ale stále dostupných velice málo. Vzpomínky německé Sintky, která se příští rok dožije rovných sta let, tak představují zajímavý zdroj informací nejen pro historiky; nadto je kniha obohacena o doprovodné texty připravené speciálně pro české vydání.
Vzpomínejte, Romové!
Literární nováčci i známá jména, čeština i romština, anekdotické i tragické příběhy, nostalgická vyprávění i vážná témata: dvacítka romských autorů se v krátkých povídkách ohlíží do 20. století a zdaleka v něm nenachází jen samou krásu. Když třeba Patrik Banga líčí, co pro zdejší Romy změnila sametová revoluce, nezbývá než si poopravit obrázek o svobodných československých devadesátkách.
Romská literatura překvapuje a baví
Eva Danišová a Karolína Ryvolová překládají z romštiny, jejich působení je ale mnohem širší – Eva se věnuje mimo jiné i vlastní autorské tvorbě, Karolína je redaktorkou nakladatelství romské literatury Kher. V těchto dnech vychází sbírka romských hororových povídek, na které se obě podílely, námětů k rozhovoru se tak nabízelo víc než dost.
O mulo! Povídky o duchách zemřelých
Nakladatelství romské literatury KHER v příštích týdnech uvede svou nejnovější publikaci, knížku O mulo!, hrůzostrašnou i komickou sbírku povídek o duchách navrátivších se mrtvých. Dvacet autorů přetavilo tento tradiční žánr romské ústní slovesnosti do pestré kytice hororek, moralit, vzpomínek a anekdot. Bibliofilské vydání s originálními ilustracemi Martina Zacha je živým důkazem, že romské kulturní dědictví nepatří do pojednání folkloristů, ale stále žije.
O krutosti i křehkosti
Obrazy z dětství i současnosti, které propojuje pro každé dítě tak zásadní postava – otec. Protagonista lyrické prózy Tamáse Jónáse si vybavuje vzpomínky na otce nebo s ním v duchu rozmlouvá a odkrývá tak čtenáři různé stránky komplikovaného muže, který je jak barbar, tak seladon, jak násilník, tak milující krásný člověk.
Narodila se pod šťastnou hvězdou
Proniknout do tajů romské kultury a duše je jednodušší, vypráví-li příběh žena pocházející přímo z prostředí romské osady. Poutavé paměti Eleny Lackové přibližují čtenáři bezmála celé pohnuté 20. století z pohledu příslušníka romského etnika a dávají tak nahlédnout do pozoruhodného, avšak stále poněkud neznámého a nepochopeného světa.
Walk on the Wild Side: Rom v Kanadě v šedesátých letech
Kanadský Rom Ronald Lee svoje mládí vtělil do románu Mizernej cigoš (Goddam Gypsy), který právě v překladu romistky Karolíny Ryvolové, jež text doplnila o poznámkový aparát a stručný slovníček romských výrazů, vydalo nakladatelství Signeta.
Na nahrávání se podíleli
Marie Voslářová
Literární překladatelka a redaktorka. Jejími obory jsou švédština a němčina, ale ráda si rozšiřuje obzory i v jiných literaturách.
Karolína Ryvolová
Absolventka anglistky a romistky na FF UK, dlouhodobě se zabývá romskou literaturou doma i ve světě. Působí v nakladatelství Kher, které se zaměřuje na vydávání romské literatury. Věnuje se publicistice, vědecké práci i literárnímu překladu a je autorkou knihy Špačkem tužky na manžetě. Příběh literatury Romů.
Květoslava Podhradská
Spisovatelka píšící převážně v romštině, za svou tvorbu byla několikrát oceněna v soutěži Romano suno. Na konci roku 2022 jí vychází kniha pro děti s pracovním názvem Čas mirabelek. Je autorkou řady povídek, které vyšly mj. ve sbornících Všude samá krása, Samet blues či O mulo. Je také členkou Klubu romských autorů Paramisara. Ve spolku Ostravská nota se věnuje mladým začínajícím spisovatelkám. Pochází z okolí Prešova, v současnosti žije ve Svitávce u Boskovic.
Z nahrávání
Realizační tým
moderuje: Marie Voslářová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, Letem světem čte: Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Samuel Ackah
Sdílejte
ZpětDalší epizody
Partneři projektu
Realizační tým podcastu
Jovanka Šotolová
Literární překladatelka, šéfredaktorka časopisu iLiteratura.cz, o překládání a francouzské literatuře přednáší také na Ústavu translatologie FF UK.
Tereza Lišková
Kulturní publicistka. Na stanici Českého rozhlasu Vltava moderuje pořad ArtCafé. Je členkou sonické tvůrčí skupiny KINETICON.
Samuel Ackah
Kromě editace epizod iLiPodcastu studuje zvuk na FAMU v Praze a s bráchou hraje v kapele.
Názory studentů
Na nahrávání jsme přizvali věkově nestejnorodou skupinu studentů z pražského Gymnázia Jana Keplera: Eliška, Vítek, Bára, Jonáš, Viki, Václav a Pavlína nám odpověděli na několik otázek. Z jejich názorů vybíráme:
Je škoda, že se o romské literatuře víc nemluví i ve škole.
Tušila jsem, že něco jako romská literatura existuje.
O romském umění jsem věděl, ale o romské literatuře ne.
S romštinou se setkávám, ale asi ji nevnímám.
Romské výrazy určitě znám, ale asi nevím, že jejich původ je romský.
Ani s romštinou se nesetkávám, neznám romská slova.