Tisíc let staré severské trháky
Proč dodnes milujeme vyprávění, verše i mýty starých Seveřanů? V čem mají čeští zájemci o dávné severské texty mimořádné štěstí? Co překvapivého se v prastarých rukopisech dá objevit? A nakolik odpovídá obraz vikingů v současné populární kultuře tomu, co se o nich můžeme dozvědět ze středověkých pramenů? V rozhovoru se dotkneme se i toho, proč nejsou severské ságy, které si čtou Němci, Češi, Angličané nebo třeba Norové, zdaleka stejné nebo proč máme v dnešní době celkově mnohdy zkreslené představy o středověku. O světě staroseverské literatury i jejím vztahu k dnešku diskutují nordistka a překladatelka Marie Novotná a religionista a překladatel Jiří Starý. Oba hosté patří do překladatelského týmu, díky němuž u nás vyšly tituly jako Lživé ságy starého Severu, Jen pekla se bojím: Staroseverská křesťanská literatura nebo A tehdy pronesl strofu…: Staroseverské příběhy o skaldech.
Knihy z podcastu
Edda
Severská mytologie
Jen pekla se bojím!
Saga o Egilovi, synu Skallagrímově
Lživé ságy starého Severu
Zákonem nechť je budována zem
Doporučená četba
Staroseverský překladatelský boom
V posledních letech stoupá počet překladů staroseverské literatury do češtiny a naši odborníci patří v této oblasti mezi světovou špičku. Překládají se dosud neznámé ságy, vznikají studie i revize starších překladů. Kdy zájem o tuto literaturu u nás začal a jaká je budoucnost tohoto oboru?
Sága o Grettim
Nové vydání jedné z čtenářsky nejatraktivnějších ság nabízí napínavý příběh udatného islandského psance i břitké dialogy. Škoda jen, že jazyková modernizace původního překladu nebyla provedena pečlivěji.
Pojetí těla ve staroseverské literatuře
Předkřesťanské pojetí vztahu mezi tělesnou a duševní stránkou člověka se lišilo od toho křesťanského. Přínos studie Marie Novotné tkví v tom, že se nesoustředí na tuto dichotomii, nýbrž naopak na prvky kontinuity.
Kdo byli muži, kteří dokázali opsat loď nebo meč desítkami způsobů?
Život v drsné době / představuje kniha. / Mnohý zhoubce zlata / i ničitel štítů / do dějin se zapsal / ne vždy ale se ctí. / Co o nich dnes víme / vyprávěli skaldi.
Za rytíři starého Severu
Stručný, ale komplexní úvod do světa staroseverské rytířské literatury otevírá novou ediční řadu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V dosud nepřeložených textech poznají čtenáři originální staroseverská zpracování motivů známých z rytířské epiky.
Yggdrasil, Mjöllni nebo Ásgard pro děti
Severská mytologie se nejen u nás v současné době těší značné oblibě. Kniha, která by ji přístupnou formou zprostředkovala dětem, na českém trhu však dosud chyběla. Úlf a Edda navíc nabízí čtivý dobrodružný příběh.
Staroseverské dědictví v moderní literatuře
Staroseverské literární památky se v českých zemích vždy těšily solidnímu zájmu překladatelů, čtenářů i literárních badatelů. Z odborné literatury v poslední době vyšla kromě Kozákova Óðinna také kniha Nesmrtelní vikingové, která sleduje adaptace severských mýtů, básní či ság v moderní literatuře vybraných zemí.
Sága o Sigurðovi Mlčenlivém
Sigurð přistoupil ke lvovi, který ležel na zemi celý zkrvavený a těžce raněný. Hleděl na Sigurða vlídnýma očima, doplazil se k němu a Sigurð ho pohladil, zašel do stanu a dal lvovi najíst. Nechal si ho u sebe tři dny a ošetřoval ho.
Islandské rodové ságy
Rodové ságy, které výbor obsahuje, patří bezesporu k vrcholným dílům evropské literatury, a požitek z jejich četby je proto možný i přes propast osmi století, která nás od nich dělí.
Staroislandské ságy po padesáti letech
Staroislandské rodové ságy podrobně líčí život středověkých Islanďanů, jejich rodové pře, právní systém, ale i zámořské cesty. Čím se liší nové vydání od dnes už téměř nedostupné původní verze z roku 1965?
Sonda do časoprostoru staroseverských ság
Nejnovějším přínosem k tématu staroseverské literatury je studie Kristýny Králové s poetickým názvem A po celou zimu byl klid, ve které se autorka zabývá kategorií času ve staroseverských ságách. Zatímco moderní člověk vnímá čas abstraktně a chronologicky, staří Seveřané ho neoddělitelně spojovali s lidskou činností a střídáním generací.
Kopí zbrocená krví
Staroseverská literatura fascinuje čtenáře již po staletí. V hrdinských básních ze sbírky Eddica minora se čtenář ponoří do dechberoucích dobrodružství statečných severských reků. Ocitáme se v honosných síních šlechticů a na bitevních polích, spolu s hrdiny vzpomínáme, bojujeme a umíráme.
Pomsta nebo smrt
Nakladatelství Argo svou edicí Mýty, pohádky a legendy již několik let obohacuje povědomí českého čtenáře o tradiční kultuře svébytných národů celého světa. Jen z oblasti severní Evropy sem patří řada knih zpracovávajících sámské, grónské a islandské mýty a pověsti. Edice je pojata poměrně velkoryse, s kvalitní vazbou, poutavou obálkou a hojnými ilustracemi. Nejnovějším počinem z této řady je Sága o Völsunzích a jiné ságy o severském dávnověku.
Snorri Sturluson, jeho doba a dílo
Snorri Sturluson je nejpozoruhodnější politickou a literární osobností středověkého Islandu a v mnoha ohledech nemá obdoby mezi učenci a spisovateli celé středověké Evropy.
Podcast připravili

Marie Voslářová
Literární překladatelka a redaktorka. Jejími obory jsou švédština a němčina, ale ráda si rozšiřuje obzory i v jiných literaturách.

Marie Novotná
Nordistka a pedagožka, vede Katedru jazyků a literatury na FHS UK, kde přednáší staroseverskou literaturu a jazyk. Překládá ze severských jazyků.

Jiří Starý
Religionista, filozof, překladatel a pedagog. Působí na Ústavu germánských studií FF UK, kde se věnuje německé filozofii a severské literatuře.
Z nahrávání
Na nahrávání se podíleli
moderuje: Marie Voslářová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Kristýna Černá
Názory studentů
O staroseverské literatuře si Marie Voslářová v podcastu povídala s Valerií, studentkou Lauderových škol v Praze. Tereza Lišková pak na stejné téma hovořila se studenty Gymnázia Jana Keplera: citujeme z odpovědí Huberta.
Myslím, že se s tímto tématem setkali všichni, hlavně přes seriály, ale i přes převyprávění severských mýtů, které jsou nejznámější a takové nejlákavější. Sama jsem se po přečtení převyprávěných mýtů od Neila Gaimana rozhodla přečíst si Poetickou Eddu.
Znám dost lidí, které Gaimanova kniha přivedla k zájmu o staroseverskou literaturu. (...) Rozhodně se pak ten zážitek liší.
Najde se spousta lidí, kteří to rádi čtou, a když jim to doporučím, tak po tom chtivě chňapnou.
Pán prstenů a obzvlášť ta mytologie, Silmarillion, jsou dost založené na severských ságách. Nedokázal bych přesně popsat jak, ale vím, že je to nějak spojené.
Staroseverští hrdinové se vyskytují v několika filmech MCU. Tam je zajímavé, že jak je celý ten vesmír propojený, tak se třeba Thor, bůh hromů a blesků, objevuje na Zemi, ale třeba i všude možně ve vesmíru, je to taková hodně volná adaptace.