#9

Finsko-ruské bitvy v literatuře

V době probíhajícího rusko-ukrajinského konfliktu si celá Evropa uvědomuje, jaké ohrožení pro ni současné Rusko znamená. Podstatně více si to uvědomují země, které s Ruskem přímo sousedí a byly v minulosti součástí ruského impéria. K nim patří i Finsko. Finsko-ruská hranice má 1300 kilometrů. Dlouhá a spletitá je i společná historie obou zemí, která se více než sto let otiskuje i do finské literatury. Mezi oběma zeměmi přetrvávají nevyřešené spory. I proto se současní finští autoři k událostem spjatým s Ruskem stále vracejí. Otevírají tabuizovaná témata, reflektují, jak se dějiny promítly do životů obyčejných lidí, všímají si osudů žen, Sámů i dalších menšin. Na otázky Barbory Grečnerové odpovídají Lenka Fárová a Barbora Skálová.

Názory studentů

Nahrávání podcastu sledovali Majda (11 let) a Hubert (16). S moderátorkou Barborou si pak povídali obecně o historických románech a o tom, jak by taková četba mohla oživit výuku dějepisu.

Dějepis se ve škole neučíme moc zábavně, mě třeba víc baví číst si pověsti. Jsou zajímavější než učebnice.

Rád bych si přečetl historický román o době, v níž vyrůstali moji rodiče. Měl bych tak možnost to zažít s nimi. Chtěl bych vědět, jak tehdy žili běžní lidé.

Knih o historii čtu málo, spíš sleduju různé kanály na Youtube, třeba o historických zbraních.

Knížek o historii mám doma víc. Zaujala mě z nich asi nejvíc ta s názvem Julius Caesar a jeho proradní přátelé.

Pro výuku dějepisu jsou suchá fakta potřebná, jenže jsou nudná. Historické romány nám tu dobu přiblíží líp.

Doporučená četba

Rusko ve finské literatuře

Finové žijí v ruském sousedství od nepaměti a více než 1300 kilometrů dlouhá východní hranice znamená, že se jedná o kontakt poměrně intenzivní. Jak se to odráží v literatuře?

Menšiny jako jiný způsob života

Eseje finského spisovatele a novináře Villeho Ropponena čtenáře zavedou od Baltského moře až k Volze, Obu či Severnímu ledovému oceánu. Vyprávějí o minulosti, současnosti a poněkud nejisté budoucnosti uralských menšin v Rusku, které se k nim nikdy nechovalo příliš vřele.

Syrové vyprávění o Sibiři na počátku 20. století

Finský lingvista Kai Donner neputoval na Sibiř za exotikou, ale za poznáním dávné minulosti svého národa. Na základě jeho dvou cest uskutečněných v letech 1912–14 a věnovaných výzkumu jazyků, tradiční kultury i každodenní reality původních obyvatel, tehdy vznikla kniha, již lze dnes považovat za nadčasovou.

Když promluví umlčovaní

Klopýtání ženského přátelství v prostředí obávaného gulagu, tajuplný ugrofinský národ Marijců, který vyznává animistické náboženství, zhýralá ruská oligarchie, ovšem i neodmyslitelná zběsilá láska, jež se neohlíží napravo nalevo, a finské podivno. To jsou základní ingredience románu Můra.

Útěk na konec světa, kde psům zamrzá štěkot v hrdle

Vyprávění zasazené na dalekou Sibiř láká detektivní zápletkou, skrývá však mnohem více. Kristina Carlson vnímá psaní jako cestu do vlastní mysli, k vlastním pocitům. Píše rozvážně, každé slovo má své přesné místo, každé je podřízené pečlivě budovanému celku.

Vyzvracet stud

Finská spisovatelka Sofi Oksanen vtrhla do finské literatury románem Stalinovy krávy jako provokatérka hned s několika silnými tématy. Prvním z nich bylo velmi autentické a nepřikrášlené zobrazení pocitů ženy žijící léta ve vleku poruchy příjmu potravy. Samo o sobě dost silná káva. Ale možná ještě výbušnější bylo vylíčení „bratrských“ vztahů mezi Finy a Estonci jak za dob sovětského Estonska, tak i po získání samostatnosti v 90. letech.

Otec i syn i Petrohrad svatý

V češtině třetí román Kariho Hotakainena Chrám svatého Izáka se prostřednictvím zkoumání složitého vztahu mezi otcem a synem věnuje zejména trojici témat: stáří, víra a Rusko.

Na nahrávání se podíleli

Barbora Grečnerová

Barbora Grečnerová

moderátorka

Vystudovala bohemistiku a norštinu na FFUK v Praze. Publikovala několik překladů z norštiny, edičně připravila výbor současné norské prózy Norská čítanka. V časopise iLiteratura.cz má redakčně na starosti severské sekce. Kromě toho působí v Knihovně Václava Havla.

Barbora Skálová

Barbora Skálová

host

Vystudovala finštinu a moderní dějiny a tématem její disertační práce byla radikální prosovětská levice v poválečném Finsku.

Lenka Fárová

Lenka Fárová

host

Vystudovala finštinu a anglistiku na FF UK, kde vede oddělení finských studií. Kromě výuky a akademické práce také překládá finskou literaturu různých žánrů, rediguje, tlumočí, píše recenze a věnuje se propagaci finské literatury, jazyka i kultury. Finskou sekci iLiteratura.cz vede od r. 2005.

Partneři projektu

Realizační tým podcastu

Jovanka Šotolová

Jovanka Šotolová

koncepce podcastu a dramaturgie

Literární překladatelka, šéfredaktorka časopisu iLiteratura.cz, o překládání a francouzské literatuře přednáší také na Ústavu translatologie FF UK.

Tereza Lišková

Tereza Lišková

dramaturgie

Kulturní publicistka. Na stanici Českého rozhlasu Vltava moderuje pořad ArtCafé. Je členkou sonické tvůrčí skupiny KINETICON.

Samuel Ackah

Samuel Ackah

sound design a zvuk

Kromě editace epizod iLiPodcastu studuje zvuk na FAMU v Praze a s bráchou hraje v kapele.

Celý tým